Rodina zubatců je v podstatě poměrně široká. Není zde místo na jejich podrobný rozbor, a tak jsme vybrali jen pár zástupců a kterých je výše řeč. Ale pozor. Tito jedinci musí být domácímu chovu uzpůsobeni, nejlépe pak kupováni v odborných prodejnách. Zde je totiž jistota, že kupujeme zvíře zdravé a že bude všechno v pořádku. Ostatní hlodavci, volně žijící našimi přáteli být rozhodně nemohou a ani nesmějí. Nikdy totiž nevíme, zda zrovna oni nejsou roznášeči chorob, jako například Weilova žloutenka zvaná také leptospiróza. Pokud taková zvířátka vidíme někde v přírodě, je lépe se jim vyhnout. Nejsou sice útoční, spíše bázliví, ale ve strachu a obraně zaútočit mohou.
Ve městě je setkání s nimi obzvláště nepříjemné, zvláště pro dámy, které mají citlivé povahy. Takové osoby pak za nepřetržitého jekotu vyhledávají výše položené plošiny, stromy a vůbec něco, na co by mohli vyskočit, a tak před zubatcem uprchnout do bezpečí. Mimochodem většina jich šplhat umí a někdo jistě lépe než ony paničky. Pokud se stává, že je zubatců, pardon, hlodavců více, je jasné že zde došlo k jejich přemnožení a tu musí nastoupit armáda lidí znalých problematiky, kteří začnou situaci neprodleně řešit. Vyhlásí hlodavcům válku, kterou již mají dopředu vyhranou.
Deratizace Chomutov má právě takovéto muže, kteří se nezaleknou žádné výzvy a již několik takových válek jednoznačně vyhráli na celé čáře. Proto je nemají hlodavci rádi a zhusta před nimi prchají. Avšak to jim nepomůže. Tito deratizátoři totiž použijí své zbraně, většinou chemického charakteru http://elearning.svses.cz/mod/resource/view.php%3Fid%3D24944 a začnou úřadovat. Po nějaké době není po hlodavcích ani vidu ani slechu. Nemají moc nadějí uniknout. Takto člověk přemohl opět kus přírody, která sem nemá přístup. Rozhodně ne v této formě. Pokud někdo zavolá deratizace Chomutov, činí tak v pouhé sebeobraně.